Slavnosti

Slavení ročních svátků má ve waldorfské pedagogice důležitou úlohu, protože spojuje děti s rytmem a koloběhem roku. Právě pedagogicky uchopené slavení svátků, které v dnešní době již nejsou neseny tradicí, mnoho rodičů na škole oceňuje a zejména v nižších třídách je i aktivně pomáhá organizovat.

Jako první si děti prožijí Michaelskou slavnost – tematizuje v době, kdy vnějšího světla s krátícím se dnem ubývá, potřebu vnitřního světla a odvahy. Navazuje na prastarý obraz boje archanděla Michaela s drakem, symbolem boje světla s temnotou.

Listopadová Martinská slavnost oslavuje soucit, sdílení a světlo. Každoročně k nám přijíždí s hořící loučí v ruce sv. Martin na krásném koni. V tichosti a úctě pozorujeme, jak se rozdělí s žebrákem o plášť a pak se děti rozdělí o rohlíčky ve tvaru podkov s rodiči i kamarády. Poté si všichni od Martina zažehnou lucerničky a vydáme se společně na lampionový průvod.

Advent zahajuje v 1.–3. třídě slavnost Adventní spirály. Děti při procházení spirálou a postupném rozsvěcení svíček zažívají přibývající světlo, které vrcholí časem vánočním.

Na únor obvykle připadne oslava Masopustu, vždy veselá, s hudbou, zpěvem, maskami a koblihami.

Venkovní slavnost spojená s ukončením zimy a přivítání všeho nového do života – Morana jako představitelka zimy a všeho starého je za zpěvu písní hozena do vody, aby byla ukončena její vláda a abychom mohli do našich životů přinést vše nové, svěží – nový život – jaro.

Ve Svatojánské slavnosti se setkávají staré pohanské obřady, které se vztahovaly ke slunovratu, s křesťanskými tradicemi.
O Svatojánské noci (z 23. na 24. června) se pálily obětní slunovratové ohně, které měly ochraňovat před čarodějnickou mocí. Skákáním přes oheň získávali lidé jeho sílu. Jádrem této slavnosti je přivítání budoucích prvňáčků, kteří za zpěvu písně prochází branou a jsou korunováni svatojánským věnečkem, šerpou a obdarováni dárečkem od budoucí paní učitelky.

Každý měsíc prožijí děti z alternativních tříd také Měsíční slavnost, kdy se setkají všechny třídy, aby si navzájem předvedly, čím uplynulý měsíc žily. Menší děti vzhlížejí ke starším a tomu, co se již naučily, a starší se učí trpělivosti při vystoupení těch nejmladších.